DELFÍNCI
ŘÁD: Kytovci
PODŘÁD: Ozubení
ČELEĎ: Delfínovití
ZÁKLADNÍ ÚDAJE:
- je to SAVEC
Délka až 3,6 m
Hmotnost: 150-200 kg
Potrava: ryby žijící blízko břehů, zvláště sardinky a lososi, také sépie a garnáti
Délka života: až 50 let
Pohlavní dospělost: po dosažení 8 let
Doba páření nemají žádnou určitou dobu, ale většina zvířat se rodí v létě
Počet mláďat: 1
Výskyt: Ve Středozemním moři, u východního pobřeží USA a u severozápadního pobřeží Afriky
Ochrana druhu: Delfíni skákaví, na rozdíl od ostatních druhů delfínů, nejsou ohroženi vyhubením.
ZAJÍMAVOSTI:
Delfíni mohou žrát v hloubce dvou metrů a zůstat pod vodou až 15 minut
Jsou potravou pro žraloky a kosatky dravé
Dorozumívají se zvuky o frekvenci 0,25 kHz až po ultrazvuky v rozsahu 80-220 kHz.
Ve spánku lehají samice na hladinu vody a mají dýchací otvor nad vodou, samci spí přímo pod hladinou a čas od času se reflexivně vynořují, aby se nadechli vzduchu.
Delfíni-krásná to zvířata
Michal Pročke říká ve své knize:
"Delfíni přitahovali člověka již ve starověku a možná ještě dříve. Kronikáři již ve starověkém Řecku zanechali budoucím generacím množství více či méně senzačních zpráv o delfínech zachraňujících lidi ze ztroskotaných lodí nebo odhánějících žraloky. O úctě, které se tato zvířata již tehdy těšila, svědčí i to, že slavná delfská věštírna byla postavena na místě, kde několik delfínů vyplavalo na břeh a zahynulo. Příběhy o neobvyklých schopnostech kytovců se objevovaly také v průběhu dalších staletí a v ústním podání se jich většina dochovala až do dnešních dnů.
V padesátých letech dvacátého století se ke kytovcům a zvláště pak k delfínům začala obracet pozornost vědců zvláště ve Spojených Státech Amerických. Delfíni začali zajímat vědecké kruhy hlavně ze dvou důvodů: Za prvé to byl téměř dokonalý hydrodynamický tvar delfíního těla, jehož poznání by mohlo vést ke zlepšení technologií konstrukce torpéd, a za druhé to byly pozoruhodné výsledky, kterých delfíni dosáhli v "inteligenčních testech" ve srovnání s jinými savci. Zoologové již dříve upozornili na možnou existenci jakési "delfíní řeči", a tak vyvstala reálná možnost, že by delfíni mohli se svými mimořádnými mentálními schopnostmi zvládnout i řeč lidskou a člověk by se tak mohl poprvé v historii "na úrovni" dorozumět s jiným živočišným druhem. Tato možnost byla tak lákavá, že vznikl zcela nový obor - delfinologie. Vědci v tomto oboru ihned začali pracovat na pokusech o dorozumívání převážně se zástupci druhu delfín skákavý (Tursiops truncatus). I přes mnohá úskalí byly nadšení a optimismus vědců takové, že se někteří nechali zlákat k unáhleným předpovědím, k vyslovování nepotvrzených závěrů a nedůslednosti. Zakrátko se ukázalo, že časové obzory původně předpokládané byly stanoveny příliš krátké a odhady začaly být střízlivější.
V průběhu doby se změnily jak vědecké metody, tak přístup k delfínům. V současné době sice ještě neexistuje na světě žádný delfín, který by plynně hovořil lidskou řečí, ale více než třicet let výzkumu a zvýšeného zájmu přece jen přineslo viditelné výsledky: lidé dnes chápou delfíny jako tvory člověku víceméně rovnocenné a projevují snahu o sblížení. Delfíni jsou dnes využíváni jako zdroj pozitivní motivace při učení mentálně či fyzicky postižených osob, stejně jako jsou k tomuto účelu již dlouho využíváni například koně.
Přestože výzkum delfíních mentálních schopností doposud nepřinesl žádné výrazné výsledky, domnívám se, že nebude na škodu, když se v této práci neomezím pouze na popis morfologie, anatomie a fyziologie delfínů, ale také se zmíním o tomto bezesporu zajímavém vědeckém problému.
blbost
(anonym, 26. 10. 2009 18:21)